Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možnosti zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních vinařských podniků v České republice
Trávníček, Jakub
Trávníček, J. Možnosti zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních vinař-ských podniků. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2017. Diplomová práce je zaměřena na možnosti zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních vinařských podniků v České republice. Primárního výzkumu v podobě dotazníkového šeření se zúčastnilo 77 malých a středních podniků rozdělených dle pravidel soutěže Vinařství roku 2014. Dále byly získány hloubkové rozhovory s finalisty soutěže Vinařství roku 2014 v kategorii malé a střední vinařství tedy s vinařstvím: Kořínek, Špalek, J. Stávek, Sonberk, Vladimír Tetur a Žernoseckým vinařstvím, které slouží k benchmarkingu. Následně je ověřena závislost klíčového faktoru úspěchu malého vínařství know-how, klíčového faktoru úspěchu střed-ních vinařství zvláštního režimu pěstování révy vinné za pomocí Pearsonova Chí-kvadrát testu na hladině významnosti 5 %. V obou případech je zamítnuta nezávislost. Další klíčový faktor úspěchu malých a střední vinařských podniků vlastnictví vinice je ověřen jednostranným testem o relativní četnosti na hladině významnosti 5 %. Kdy více než 60 % MSP působících v oboru považuje vlastnictví vinice za klíčové pro udržení trvale udržitelné konkurenční výhody. Závěrem je doporučeno zvýšení know-how zaměstnanců za pomocí vysokých škol a odborných organizací. Výsadba a nákup vinic a jejich pěstování ve zvláštním pěstitelském režimu.
Změna třídního klimatu po odchodu žáků na osmiletá gymnázia
Holubová, Markéta ; Greger, David (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent) ; Vlčková, Kateřina (oponent)
Cílem disertační práce je porovnat psychosociální klima školních tříd v 5. a 6. ročnících základních škol, kde důsledkem odchodu žáků do osmiletých gymnázií jsou značné organizační změny v třídních skupinách. Toto téma zahrnuje fenomén vnější diferenciace a zároveň selekci žáků v raném věku, kdy mají někteří z nich možnost opustit hlavní proud vzdělávání (základní škola) a přejít do výběrové školy (víceleté gymnázium). Cílem naší práce je přispět k výzkumům, které poukazují na problém, že odchodem žáků na osmiletá gymnázia se jednoznačně zhorší psychosociální klima v přebraných třídách 2. stupně. Zajímá nás, jací konkrétní žáci odchází na výběrové školy a zda se opravdu jedná o efektivní vůdce a sociometrické hvězdy (žáci s vysokými hodnotami vlivu a sympatie). V naší studii dále zjišťujeme pozice žáků, kteří zůstávají v přebraných třídách, a jejich spolužáků, kteří se začali nově vzdělávat ve třídách 2. stupně. V teoretické části seznamujeme čtenáře se zahraničními a tuzemskými výzkumy, které měří klima školních tříd v diferencovaném i nediferencovaném prostředí školy. Empirická část se zabývá podrobnou analýzou kvantitativního výzkumu, jehož cílem je přiblížit prostředí školních tříd po přechodu žáků na 2. stupeň základních škol. Dále poukazujeme na změny v proměnných psychosociálního klimatu...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.